"Vzdálenosti v čase a prostoru se neustále zmenšují. … Co jsme se dříve dozvěděli až po letech, nebo vůbec ne, dovídáme se nyní v rozhlase hodinu od hodiny - ihned. … Odstranění jakékoli možnosti dálky vrcholí v televizi, která vbrzku skrz naskrz prostoupí a ovládne veškerou mašinérii komunikace. Nejdelší vzdálenosti urazí člověk v nejkratším čase. Nechává nejdelší vzdálenosti za sebou, a staví tak všechno na nejmenší vzdálenost před sebe. Toto kvapné odstraňování veškerých vzdáleností však nevytváří blízkost; neboť nepatrná míra vzdálenosti není ještě blízkostí. Co nám film a rozhlas svým obrazem přiblížily na dosah ruky, může nám přesto zůstat vzdálené. Co leží v nedohlednu, může nám být blízké. Malá vzdálenost není ještě blízkost. Velká vzdálenost není ještě dálka. Co je to blízkost, jestliže přesto, že i nejdelší vzdálenosti byly zkráceny na minimum, neustále uniká? Co je to blízkost, když ji toto neúnavné odstraňování vzdáleností dokonce zapuzuje? Co je to blízkost, že když jí není, chybí i dálka?"
(HEIDEGGER, M., Básnicky bydlí člověk)
V této části naváži na Lyotardovy úvahy o "nelidském", esej "Domus a megapolis" a jednotlivé adekvátní kapitoly z knihy "O postmodernismu".
Cílem bude klást si otázky a hledat odpovědi, jakým způsobem modifikuje současná "medializace" a informatizace mezilidskou komunikaci, zda možnosti
"blízkosti" znamenají opravdovou blízkost či alespoň přiblížení...
Zaměřím se rovněž na díla U. Eca (Skeptikové a těšitelé, Mysl a smysl) a J. Baudrillarda (Dokonalý zločin).
Více o U. Ecovi:
http://www.levity.com/corduroy/eco.htm nebo
http://www.themodernword.com/eco/
Více o J. Baudrillardovi:
http://sun3.lib.uci.edu/~scctr/Wellek/baudrillard/ a
http://www.stanford.edu/dept/HPS/Baudrillard/Baudrillard_Simulacra.html
Úvodní stránka